Egypt
- prastará kultura, doložitelná již 4 000 let let před Kristem
- původ Egypťanů - zřejmě Semité smíšení s černošským obyvatelstvem
- písmo je trojí:
- hieroglyfy, tzv. písmo monumentální, rozluštil
Jean Francois Champollion kolem roku 1822
- hieratické písmo
, kterým se psalo na papyrové svitky
- demotické písmo
, písmo zjednodušené
Období staré říše
3000-2500 před Kristem
- doba pyramid, hlavní centrum Memfis
- zachované písně dělnické, texty z pyramid o bozích, posmrtném životě pochovaných panovníků a hymny na diadém faraonů
- próza je zastoupena náhrobními nápisy, zvláštní místo zaujímá Naučení Ptahhotepovo
- svědectví o pádu Staré říše je napomenutí egyptského mudrce (autorem
Ipu-ver)
- další práce:
- Člověk sytý života rozmlouvá se svou duší
- Naučení Duaufovo
- Naučení pro krále Merikaré
- Žaloby sedlákovy o tom, jak byl oloupen a jak došel konečně práva
Období střední říše
2000-1700 před Kristem
- typickým rysem památek této doby je snaha o psychologizaci,
děj je zatlačován do pozadí
- některé z památek:
- Naučení krále Amenemheta
- Povídka Sinuhova
- Povídka o pastýři (pouze zlomek)
- Povídka o trosečníku
- Hymnus na Nil (lyrika)
- píseň krále Antefa, zřejmě nejslavnější dílo egyptské literatury,
pojednává o pomíjivosti života "...Nikdo nepřichází odtamtud, aby řekl,
jak je s nimi, aby upokojil naše srdce, až půjdeme tam, kam oni odešli…"
- tzv. kniha mrtvých, jakýsi průvodce na cestu Oním světem, který
se vkládal zesnulým do rakve)
Období nové říše
1600-1100 před Kristem
- pohádky Westcarova rukopisu
- příklad historické literatury - Thutmosis III. nechává vyrýt historii svých
válek do stěn karnackého chrámu)
- hymnus na boha Osirise
- hymnus na boha Amona-Re
- Veliká píseň na boha slunce (Chvalozpěv na Atóna)
- král Amenofis IV. zde chtěl zavést kult jediného boha, samotný hymnus se podobá
104. žalmu, byl zřejmě původně určen ke zpěvu, o egyptském zpěvu a hudbě se však
nedochovaly žádné prameny
- epos o bitvě s Hetity o vítězství Ramsese II.
- historické vypravování Ven-Amunovo - i dějepisný pramen o cestování
do Babylonie)
Pozdní doba
od roku 1100 před Kristem
-Egypt je podmaněn asyrským králem Assarhaddonem, pak perským Kambysem
- Kniha moudrosti, autorem je Amen-em-ope, z části se shoduje
s Šalamounovými příslovími Starého zákona
-další památky uchovány prostřednictvím Řeků i Římanů:
- dvě povídky o Setnovi, synovi Ramsesa II., druhá z nich líčí
návštěvu ve světě zemřelých)
- mýtus o oku slunce
- původ Egypťanů - zřejmě Semité smíšení s černošským obyvatelstvem
- písmo je trojí:
- hieroglyfy, tzv. písmo monumentální, rozluštil Jean Francois Champollion kolem roku 1822
- hieratické písmo , kterým se psalo na papyrové svitky
- demotické písmo , písmo zjednodušené
Období staré říše
3000-2500 před Kristem
- doba pyramid, hlavní centrum Memfis
- zachované písně dělnické, texty z pyramid o bozích, posmrtném životě pochovaných panovníků a hymny na diadém faraonů
- próza je zastoupena náhrobními nápisy, zvláštní místo zaujímá Naučení Ptahhotepovo
- svědectví o pádu Staré říše je napomenutí egyptského mudrce (autorem
Ipu-ver)
- další práce:
- typickým rysem památek této doby je snaha o psychologizaci,
děj je zatlačován do pozadí
- některé z památek:
- Naučení krále Amenemheta
- Povídka Sinuhova
- Povídka o pastýři (pouze zlomek)
- Povídka o trosečníku
- Hymnus na Nil (lyrika)
- píseň krále Antefa, zřejmě nejslavnější dílo egyptské literatury, pojednává o pomíjivosti života "...Nikdo nepřichází odtamtud, aby řekl, jak je s nimi, aby upokojil naše srdce, až půjdeme tam, kam oni odešli…"
- tzv. kniha mrtvých, jakýsi průvodce na cestu Oním světem, který se vkládal zesnulým do rakve)
Období nové říše
1600-1100 před Kristem
- pohádky Westcarova rukopisu - příklad historické literatury - Thutmosis III. nechává vyrýt historii svých válek do stěn karnackého chrámu)
- hymnus na boha Osirise
- hymnus na boha Amona-Re
- Veliká píseň na boha slunce (Chvalozpěv na Atóna) - král Amenofis IV. zde chtěl zavést kult jediného boha, samotný hymnus se podobá 104. žalmu, byl zřejmě původně určen ke zpěvu, o egyptském zpěvu a hudbě se však nedochovaly žádné prameny
- epos o bitvě s Hetity o vítězství Ramsese II.
- historické vypravování Ven-Amunovo - i dějepisný pramen o cestování do Babylonie)
Pozdní doba
od roku 1100 před Kristem
-Egypt je podmaněn asyrským králem Assarhaddonem, pak perským Kambysem
- Kniha moudrosti, autorem je Amen-em-ope, z části se shoduje s Šalamounovými příslovími Starého zákona
- dvě povídky o Setnovi, synovi Ramsesa II., druhá z nich líčí návštěvu ve světě zemřelých)
- mýtus o oku slunce
|
|
|
|