První plánovaný termín pro lyžařský výcvik sekundy byl v půlce ledna. V několika vteřinách byl areál na Hochfichtu zavřen nejprve na jeden den pro velký vítr, na druhý den pro nepříznivé počasí a třetí den na neurčito pro nedostatek sněhu. Byl pátek a do odjezdu zbývaly pouhé tři dny. Přeloženo! Smutek zahnalo vědomí toho, že přeloženo bylo na určito, na třetí březnový týden.
Neexistuje pranostika „Lednový lyžák na hlíně, březnový na sněhu?“ Asi ne. Nevadí.
Nakonec to bylo vypočítané, jak již název třídy napovídá, na sekundy. K opalování byly celý týden více než příznivé podmínky. Sníh byl také, sice kolem oběda už mokrý, to ale začínajícím lyžařům naprosto vyhovovalo, neboť jízda byla krásně pomalá. Specifické sněhové podmínky pak měly ještě jednu výhodu, a to malé množství návštěvníků v areálu Hochfichtu. Jak školy, tak vášniví lyžaři by se dali spočítat na prstech jedné ruky. Nezbývá než dodat, že první velký déšť přišel až v pátek při poslední jízdě.
KDO SI POČKÁ, TEN SE DOČKÁ!