Klasicismus


Průčelí klasicistního zámku Kačina

Klasicismus v nejobecnějším významu znamená používání motivů inspirovaných a přejímaných z tzv. klasického umění, tj. z umění antického Říma a Řecka. Klasicismus jako označení slohu naznačuje, že hlavním zdrojem i zaměřením umění té doby jsou klasicistní prvky a principy, k nimž se obrací pozornost umělců po vyčerpání tvůrčích možností baroka, končícího rokokem.

Jako na rozhraní všech slohů, dochází zprvu i zde k překrývání starého s novým a zpočátku se klasicistní tvarosloví někdy jen jakoby nanáší na ještě barokní kostru. Zejména časnější klasicistní stavby a jejich části mají vnějškově tolik společného s barokem, že se o nich v jednotlivých případech mluvívá jako o pozdně barokních. Pobarokní klasicismus se také v kritickém odstupu jeví ne jako sloh, nýbrž spíš jako jedna z forem romantického historismu.

Podstatou součástí klasicismu druhé poloviny 18. století je tzv. sloh Ludvíka XVI. (luiséz), vyvinuvší se za vlády tohoto francouzského krále. Starší literatura nazývá někdy klasicismus „slohem copovým“. Vypomáhala si tak kvůli tehdejším nedostatku ustáleného názvosloví a při volbě pojmenování vycházela z módy sklonku tereziánského a josefínského období, kdy se nosily pánské paruky a copy.

Empír, zvaný také císařský sloh, má původ názvu ve francouzském slově empire – imperium (císařství), a to proto, že se v jeho duchu stavělo převážně v době, kdy se Napoleon Bonaparte prohlásil císařem (1804). Označení empírové se někdy užívá i pro stavby vzniklé před rokem 1804. Jiní historikové umění naopak vyhrazují tento název jen omezenému počtu prvořadých architektur prvé poloviny 19. století a všechny ostatní označují povšechným pojmenováním klasicismus. Ve vymezení a užívání názvů klasicismus a empír tedy není naprosté jednotnosti.

Příklady klasicismu v Čechách

Architektura klasicismu nedosahovala u nás kvantitou ani kvalitou zdaleka úrovně předchozích období. Přesto vznikly i výjimečné stavby:

Zámek Kačina


Je to neoklasicistní stavba, která je inspirovaná tzv. palladiovskými vilami. Je to stylově čistá stavba, později nedoznala žádných zásadních architektonických změn. Zámek má tvar podkovy, je symetricky řešený. Nejvyšší část, průčelí, se po obou stranách snižuje do bočních křídel. Stavba měří 224 metrů, uvnitř najdeme přes 120 pokojů.

Zámek Kačinu založil Jan Rudolf Chotek. Se stavbou se začalo roku 1802 a hotov byl v roce 1826. Chotek působil v Čechách jako purkrabí, byl tedy nejvyšším státním úředníkem a zástupcem panovníka, a tak si mohl dovolit sídlo opravdu impozantní. Zemřel bohužel čtyři roky před dokončením zámku.


Knihovna zámku Kačina

Chotkové žili na Kačině až do roku 1911 (Žofie Chotková se stala manželkou následníka trůnu Františka Ferdinanda d´Este, spolu s ním zemřela při atentátu v Sarajevu). Po smrti posledního z Chotků zdědil zámek a panství jejich příbuzný Quido Thun Hohenstein. Ten zámek mezi válkami opravil, ale zároveň tak zadlužil, že musel před dluhy uprchnout do ciziny. Za druhé světové války byl v nucené dražbě prodán Hitlerjugend a po roce 1945 zkonfiskován.
 
Dnes je tu muzeum venkova. Už samotný reliéf v trojúhelníkovém štítu zobrazuje alegoricky lov a zemědělství. Samotný zámek má tvar podkovy a hlavní budovu s bočními pavilony spojují kolonády s dvaceti sloupy.

Uprostřed zámku je obrovský reprezentační sál. Tady se konaly, tak jako na každém zámku, plesy a různé taneční radovánky. Sál je vybaven empírovým nábytkem a u stropu visí velký lustr z českého křišťálu.

Na zámku se dozvíte o dějinách rodu Chotků, jak bydleli, prohlédnete si z velké části původní nábytek i pokojík pro služku. Říká se, že si Chotkové vybírali své sloužící podle toho jestli uměli zpívat nebo hrát na nějaký hudební nástroj. Na zámku se totiž hrálo divadlo. Jeho interiér je původní, včetně některých kulis. Ostatní dochované kulisy jsou uklizené v depozitářích. Do divadla se vešlo zhruba sto lidí. Najdete v něm přízemí, galerie a lóže pro zámeckého pána.

Na zámku se zřejmě i hodně četlo. V bočním zámeckém křídle najdete unikátní Chotkovskou knihovnu. Je impozantní počtem svazků, na svoji dobu bylo 40.000 svazků knih nebývalé bohatství. Ve své závěti v roce 1824 Jan Rudolf Chotek odhadl tuto knihovnu na 80 tisíc zlatých, což byla hodnota velmi prosperujícího panství.

Obrázky zámku Kačiny najdete na www.zamky-hrady.cz/1/kacina.htm


Zámek Lednice


Zámek Lednice, foto (c) Pudelek (Marcin Szala), CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons

V posledních letech 18. století Lichtensteinové upravovali zámek Lednici a okolí města Břeclavi. Díky tomu vznikla nová krajinná oblast, která rozsahem i kvalitou patří k nejvýznamnějším v Evropě, což se potvrdilo i zápisem do seznamu evropského kulturního dědictví UNESCO.

Stavby, které se postupně staly součástí této úpravy, jsou zajímavé vývojem architektury v průběhu první poloviny 19. století. Tuto řadu začíná v roce 1797 stavba minaretu v orientálním stylu podle projektu Josepha Hardtmutha. Statika 60 m vysoké stavby založená v bažinatém terénu dělala problémy. Lichtensteinové za tuto stavbu dali nemalé peníze. Po Obelisku, Belvederu a Loveckém zámečku navrhl Hardtmuth ještě další lovecký zámeček v podobě umělé zříceniny, zvaný Janův hrad a také hospodářský statek Nový dvůr.

Mezi jeho projekty patří také Dianin chrám nebo kolonáda nad Valticemi, tyto stavby už ale dokončoval jeho nástupce. Stavební aktivity vyvrcholily roku 1842 důkladnou přestavbou lednického zámku v duchu anglické novogotiky, dokončenou J. Heidrichem roku 1858. Vynikající ukázkou moderní ocelové konstrukce a rodící se nové estetiky účelových staveb je velkolepý lednický skleník.

Obrázky zámku Lednice najdete na www.zamky-hrady.cz/1/lednice.htm

Další klasicistní stavby v Čechách

Linda Trojanová, septima, 2. X. 2007

Zdroje:
P.Dvořáček: Klasicismus, Architektura českých zemí.
J. Herout: Staletí kolem nás.
internetová stránka Českého rozhlasu