Thomas Alva Edison

(11.2.1847 - † 18.10.1931)

Americký vynálezce a podnikatel, průkopník všestranného využití elektrické energie. Začal se živit ve svých dvanácti letech, a to jako roznašeč novin. Pak se stal žurnalistou a později telegrafním úředníkem. Přitom se po nocích zabýval fyzikou a mechanikou. Za svůj život si nechal zapsat 1500 patentů. Vynalezl uhlíkový mikrofon, fonograf (zaznamenával zvuk na staniolovou fólii), elektrickou žárovku, elektroměr, kinematograf, filmovou kameru, zkonstruoval elektrické dynamo. Už od mládí tak v sobě spojoval vynálezce a obchodníka. Do školy chodil pouhé tři měsíce, pak ho učitel vyhodil ze třídy kvůli chování. Dál se o synovu výuku starala matka. Už v jedenácti letech si Edison založil svůj první obchod: přinutil několik mladších hochů, aby mu pěstovali kapustu a zelí, a on vymýšlel způsob, jak je za draho prodat. V noci se ukrýval do sklepa - to byla jeho první laboratoř - a do rána tam míchal různé tekutiny a jedy. Tak získal skvělé znalosti v oblasti chemie. Ve čtrnácti letech přešel od prodeje zeleniny k vydávání novin. Když vypukla občanská válka Severu proti Jihu, čekali všude na nárožích zástupy čtenářů na nové válečné zprávy. Byla to doba, kdy ještě nebyl na světě telefon ani rozhlas. O všem informovaly jen noviny. Edison toho využil: zařídil si pojízdnou redakci a tiskárnu v železničním vlaku. V jedoucím vagónu pracoval u tiskařského lisu, kromě toho sám psal, sázel, tiskl a na nádražích prodával noviny nazvané Herald. Vagón však vyhořel a Edison byl pokládán za mrtvého.

Zdálo se, že vše ztratil, pak došlo k zázračnému zvratu. Na nádraží v městečku Mont Clemens zachránil zpod kol lokomotivy dítě přednosty, který mu za odměnu nabídl, že ho naučí telegrafovat. Z Edisona se tedy stal telegrafista, i když zpočátku hodně mizerný. Zdálo se mu hloupé ťukat na telegrafní klíč. Snad právě proto se mu v hlavě zrodil nápad, jak zdokonalit celý telegrafní systém. Jeho šéfové bohužel více trvali na přesném ťukání než na epochálních změnách. Proto vystřídal hned několik míst telegrafisty. V několika dalších letech však byla jeho snaha odměněna. Původní Morseův telegraf dokázal po lince vysílat jen jedinou zprávu. Edison si usmyslel, že bude najednou vysílat hned zprávy čtyři. Vynález nazval kvadruplexní telegraf. Krátce nato vynalezl také uhlíkový mikrofon a tím umožnil, aby se na telefonních drátech ozývaly hlasy všech světadílů. Skutečnou láskou byl další jeho vynález – fonograf dědeček gramofonů. Vznikl prostě. Na podzim roku 1877 podal svému mechanikovi Kreusimu náčrtek jakéhosi válečku s klikou. To již Edison sídlil ve své kouzelnické dílně v Menlo Parku a svět ho pokřtil na čaroděje z Menlo. Vrchol jeho kariéry představoval vynález žárovky (tu nezávisle na něm objevil i Angličan Joseph Swan). Rotačky všech zemí chrlily zprávy: „Edisonův triumf!“. R. 1882 pro ni v Londýně a New Yorku postavil elektrárny, které dodávaly elektřinu kabelovým rozvodem. V tom roce vyráběla už jeho továrna 100.000 žárovek za rok. Navíc vynálezy chrlila další a další objevy: elektrickou lokomotivu, filmovou kameru, výrobu cementu, lité domy, akumulátory, umělý kaučuk. V průměru každý jedenáctý den jeden patent. Když se na konci Edisonova života vše sečetlo, konečný výsledek zněl: tisíc pět set vynálezů.

Jan Bečvář, 20. 9. 2001