Narodila
se kolem roku 1501 jako dcera sira Thomase Boleyna a Alžběty Howardové, sestry
vévody z Norfolku. Otec dopřál Anně vynikající vzdělání, což v oné době nebývalo
zvykem. V roce 1514 odcestovala do Francie. Opustila ji v roce 1521 hlavně
proto, že jí otec naplánoval sňatek s dědicem hraběcího titulu Jamesem Butlerem.
Anna byla krásná a vzdělaná žena, navíc vynikala pohotovou řečí a humorem.
Všichni muži ji obdivovali, mnohé přitahovala. Zamiloval se do ní i lord Henry
Percy z významného anglického šlechtického rodu. Ona jeho lásku opětovala.
Jejich vztahu však nebylo přáno. Otec stále doufal, že se Anna provdá za
Buttlera, z toho ale nakonec z finančních důvodů sešlo.
Mezi její nápadníky se zařadil i anglický král Jindřicha VIII. Do
pětadvacetileté Anny se bezhlavě zamiloval. Anna tehdy byla dvorní dámou
královny Kateřiny Aragonské, dělala královně společnost a doprovázela ji. Byla
pravým opakem Jindřichovy manželky. Kateřině bylo čtyřicet jedna let a její
krása uvadala. Pětatřicetiletý Jindřich VIII. se cítil ještě plný síly, v roce
1526 (kdy se zamiloval do Anny) byl na vrcholu slávy. Nadbíhal jí, jak se jen
dalo. Ta se ale nedala hned obměkčit. Nechtěla být pouze milenkou, chtěla se
stát královnou. I kvůli tomu se Jindřich VIII. čím dál více vzdaloval své
manželce Kateřině. V prosinci roku 1532 Anna králi oznámila, že je těhotná.
Jindřich chtěl, aby se syn /o jehož narození byl přesvědčen/ narodil jako
legitimní.
25. ledna tedy proběhl sňatek, který oba drželi v tajnosti, protože Jindřich
ještě nebyl rozvedený. Papeži Klimentovi se nelíbilo, že se Jindřich chtěl
rozvést a vzít si Annu. Tím by byl zpochybněn dispens vydaný jeho předchůdcem
Juliem II. 23. května však anglický soud prohlásil manželství Jindřicha a
Kateřiny za neplatné. Tím vstoupil v platnost sňatek Anny a Jindřicha. Když se
jim narodila dcera, byl Jindřich zklamaný. Anna záhy otěhotněla znovu a doufala,
že se jim narodí syn. K velkému zklamání svému i královu potratila. A tak si
Jindřich koncem roku 1533 vyhlédl jako milenku další dvorní dámu Janu
Seymourovou.
Situace se opakovala, tentokrát však dával dohromady argumenty pro zrušení
sňatku s Annou. Nechal ji obvinit z cizoložství a zatknout. Soud dopadl tak, jak
si přál král. K Anně se ale zachoval milosrdně a ušetřil ji smrti upálením.
Dokonce splnil její poslední přání, aby nebyla sťata po anglickém způsobu
sekerou, ale po francouzském mečem. Poprava se uskutečnila 19. května 1536. K
poslednímu odpočinku byla Anna Boleynová uložena v kapli sv. Petra.
Nikola Chocholová, tercie, 23. XI. 2007
Zdroj:
www.panovnici.cz