Anna Boleynová
(1501 – 1536)

Narodila se kolem roku 1501 jako dcera sira Thomase Boleyna a Alžběty Howardové, sestry vévody z Norfolku. Otec dopřál Anně vynikající vzdělání, což v oné době nebývalo zvykem. V roce 1514 odcestovala do Francie. Opustila ji v roce 1521 hlavně proto, že jí otec naplánoval sňatek s dědicem hraběcího titulu Jamesem Butlerem.

Anna byla krásná a vzdělaná žena, navíc vynikala pohotovou řečí a humorem. Všichni muži ji obdivovali, mnohé přitahovala. Zamiloval se do ní i lord Henry Percy z významného anglického šlechtického rodu. Ona jeho lásku opětovala. Jejich vztahu však nebylo přáno. Otec stále doufal, že se Anna provdá za Buttlera, z toho ale nakonec z finančních důvodů sešlo.

Mezi její nápadníky se zařadil i anglický král Jindřicha VIII. Do pětadvacetileté Anny se bezhlavě zamiloval. Anna tehdy byla dvorní dámou královny Kateřiny Aragonské, dělala královně společnost a doprovázela ji. Byla pravým opakem Jindřichovy manželky. Kateřině bylo čtyřicet jedna let a její krása uvadala. Pětatřicetiletý Jindřich VIII. se cítil ještě plný síly, v roce 1526 (kdy se zamiloval do Anny) byl na vrcholu slávy. Nadbíhal jí, jak se jen dalo. Ta se ale nedala hned obměkčit. Nechtěla být pouze milenkou, chtěla se stát královnou. I kvůli tomu se Jindřich VIII. čím dál více vzdaloval své manželce Kateřině. V prosinci roku 1532 Anna králi oznámila, že je těhotná. Jindřich chtěl, aby se syn /o jehož narození byl přesvědčen/ narodil jako legitimní.

25. ledna tedy proběhl sňatek, který oba drželi v tajnosti, protože Jindřich ještě nebyl rozvedený. Papeži Klimentovi se nelíbilo, že se Jindřich chtěl rozvést a vzít si Annu. Tím by byl zpochybněn dispens vydaný jeho předchůdcem Juliem II. 23. května však anglický soud prohlásil manželství Jindřicha a Kateřiny za neplatné. Tím vstoupil v platnost sňatek Anny a Jindřicha. Když se jim narodila dcera, byl Jindřich zklamaný. Anna záhy otěhotněla znovu a doufala, že se jim narodí syn. K velkému zklamání svému i královu potratila. A tak si Jindřich koncem roku 1533 vyhlédl jako milenku další dvorní dámu Janu Seymourovou.

Situace se opakovala, tentokrát však dával dohromady argumenty pro zrušení sňatku s Annou. Nechal ji obvinit z cizoložství a zatknout. Soud dopadl tak, jak si přál král. K Anně se ale zachoval milosrdně a ušetřil ji smrti upálením. Dokonce splnil její poslední přání, aby nebyla sťata po anglickém způsobu sekerou, ale po francouzském mečem. Poprava se uskutečnila 19. května 1536. K poslednímu odpočinku byla Anna Boleynová uložena v kapli sv. Petra.

Nikola Chocholová, tercie, 23. XI. 2007

Zdroj:
www.panovnici.cz