Nejznámějším českým rybníkářem šestnáctého století byl Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Pocházel z Polep u Kolína, kde se 18. července 1535. Studoval, ale nedokončil pražskou Karlovu universitu. V roce 1559 působil na hospodářství kláštera v Borovanech. O dva roky později vstoupil do služeb největšího a nejmocnějšího šlechtice v zemi, Viléma z Rožmberka. Roku 1562 se Krčín stal purkrabím na krumlovském zámku, realizoval rekonstrukci pivovaru, budoval ovčíny a začal stavět jezy. Roku 1564 začal budovat nové rybníky na Netolicku. V pětatřiceti letech se stal rožmberským regentem (obdoba dnešního generálního ředitele). Vilém mu za odměnu věnoval panství Jelčany a Nový Leptáč. Od té doby se podepisuje jako Krčín z Jelčan. V roce 1571 zahájil v blízkosti Třeboně výstavbu rybníka Nevděk, dnes známého pod jménem Svět. Budování této nádrže nebylo bez problému, hráz si začala sesedat a tak Krčín musel postavit druhou, mohutnější hráz, která stojí dodnes.
V sedmdesátých a osmdesátých letech šestnáctého století Krčín na Třeboňsku vybudoval další rybníky: Skutek, Opatovický, Naději, Dvořiště, Záblatský, Horusický, Potěšil, Nevěrný. Žabov a Ptačí blato spojil a vytvořil tak velkou nádrž, které dal jméno Krčín. Dále zrekonstruoval velkolepý vodohospodářský systém, Zlatou stoku.
Téměř každý rok přibývaly v okolí Třeboně díky němu nové rybníky, vytvářející tak ucelené rybniční hospodářství. V roce 1580 získal od Viléma panství Sedlčany a začal se podepisovat jako Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan.
Své vrcholné dílo začal realizovat na jaře roku 1584, kdy zahájil stavbu rybníka Rožmberka. Rybník měl zadržet vody Lužnice a způsobit její rozlití do okolí. Krčín vytvořil spojnici mezi Lužnicí a Nežárkou. Roku 1590 byl Rožmberk poprvé napuštěn. Jeho vody držela 2430 m dlouhá hráz, široká místy 50 a v koruně 13 m, její výška u výpusti dosahuje až 10 m. Zabudovali do ní v ní více než 3/4 mil. krychlových metrů stavebního materiálu, proto byla schopna zachytit až 50 milionů kubických metrů vody. V té době se její výměra blížila k tisíci ha, dnes tvoří 711 ha katastrální a 489 ha vodní plochy. To z Rožmberka dělá největší rybník na našem území.
Zatímco budování rybníků šlo Krčínovi od ruky, v osobním životě se marně pokoušel o mužského potomka. Zanechal tak po sobě mnoho dcer a jím vybudované panství se tak rozdrobilo na řadu menších. Jakub Krčín zemřel nedlouho po napuštění Rožmberka - roku 1604. Odchodem Krčína z Jelčan a Sedlčan se završil zlatý věk rožmberského rybníkářství.
Aneta Krejbichová, 2. listopadu 2001