Agamemnón a Oréstés

Agamemnón byl mykénský král, který se účastnil trójské války a po deseti letech jejího trvání se konečně vrátil domů. Během této doby se ale jeho žena Klytaimnéstra stala milenkou Agamemnónova vypočítavého bratrance Aigistha, který toužil po královském trůnu v Mykénách.

Agamemnónovi se po návratu z vítězné bitvy dostalo bouřlivého a slavného přivítání. Jásající davy se shromažďovaly před slavnostně vyzdobeným paláce a vzdávaly hold svému králi. Agamemnón se nestačil ještě ani rozkoukat a jeho žena už ho posílala do právě připravené lázně. Avšak ve chvíli, kdy Agamemnón odložil zbroj, se na něj Aigithos s Klytaiméstrou se vrhli a zabili ho.

Kromě Ifigenie, kterou musel obětovat bohyní Artemidě před vyplutím k Tróje, měl Agamemnón ještě dvě děti: dceru Elektru a syna Oréstea, kterého sestra, ze strachu o jeho bezpečnost, poslala do výchovy k jejich příbuznému- králi. Protože Elektra nemohla matce zapomenout, zločin, který spáchala na otci, chovala se k ní Klytaiméstra jako k otrokyni.

Elektře nezbylo, tedy nic jiného než čekat na bratra a doufat v jeho pomstu. Jednoho dne se v Mykénách konečně objevil Oréstés a jeho pěstoun. Aby se dostali do paláce, použili lsti a vydávali se za posly, kteří nesou urnu s Oréstéovým popelem. Když se Oréstés dostal do paláce, zabil svou matku a Aigistha. Sotva ale dokonal dílo pomsty, slétly se k němu bohyně pomsty Erínye (pronásledovaly ty, kteří spáchali krvavé činy) a začaly mu zpívat píseň o vraždě jeho matky. Při tom jim z očí kanula krev. Nešťastný Orestes pak putoval po světě a všude ho doprovázela strašná píseň Erínyí. Došel až do delfské věštírny, kde mu poradili, aby šel do Tauridy a přinesl odtamtud sochu bohyně Artemidy. V Tauridě byl ale Orestes zatčen a odsouzen k obětování bohyni Artemidě. V poslední chvíli si ale vzpomněl na svou sestru Ifigenii, která byla kdysi obětována právě této bohyni. Ve chvíli kdy vykřikl její jméno, poznala kněžka držící meč svého bratra a přemluvila krále, aby nechal obřad až na druhý den. Oréstés a Ifigenie měli tedy čas na to, aby utekli z Tauridy i ze sochou Artemidy.

Bohyně Pallas Athéna se nakonec nad Orestem ubohým v Athénách na areopágu smilovala, Erínye odlétly a Orestes se stal mykénským králem.

Eliška Roubíčková, kvinta, 31. 10. 2000

literatura: Eduard Petiška, Staré řecké báje a pověsti; Vojtěch Zamarovský, Řecký zázrak