Objevení se nové hvězdy na obloze bylo ve všech kulturách považováno za předzvěst nějaké důležité události. Betlémská hvězda vyvolala a stále vyvolává řadu dohadů mezi teology i hvězdáři. Názory na ní se různí.
Je pokládána za zázračný projev božské vůle, ale bývá spojován i s řadou různých astronomických jevů. Je vykládána jako konjunkce Jupitera a Saturna nebo Jupitera a Venuše. V červnu roku 2 př. Kr. se odehrálo zdánlivě těsné přiblížení dvou nejjasnějších planet, Venuše a Jupitera, a to v souhvězdí Lva. Tento jev mohl na Zemi vyvolat dojem, že se na nebi na krátkou dobu objevila hvězda. Vodítkem k pochopení tajemství betlémské hvězdy zůstávají slova Matoušova evangelia, které jako jediné spojuje narození Ježíše Krista se zvláštními úkazy na noční obloze. Přesně Matoušova slova zněla: A hle, hvězda, kterou viděli na východě, šla před nimi, až se zastavila nad místem, kde bylo to dítě .
Když Jan Kepler pozoroval v Praze v prosinci roku 1630 konjunkci Jupitera a Saturna, a nedlouho poté se v souhvězdí Hadonoše objevila velmi jasná supernova, vyslovil domněnku, že podobná situace mohla nastat i v době Ježíšova narození a nepřímo označil hvězdu z Betléma za velkou trojnásobnou konjunkci Jupitera se Saturnem v souhvězdí Ryb. Podobný úkaz je velmi vzácný a kromě roku 7 př. Kr. ho mohli astronomové sledovat pouze v roce 861 př. Kr. V prvních třech tisíciletích našeho letopočtu takovýto úkaz nenastal, a ani se nepředpokládá.
Ať už byla hvězda zářící nad Betlémem novou, supernovou, vlasaticí nebo konjunkcí planet pro nové století a pro novou víru se stala symbolem Ježíše Krista.
BALTAZAR - Je to jméno jednoho ze tří mudrců, kteří se do Betléma přišli poklonit právě narozenému chlapci Ježíši. Jméno Baltazar obdržel prorok Daniel na dvoře babylonského krále Nabukadnezara. Podle některých legendárních vyprávění byl Baltazar nejmladším z bílých králů, v souladu s jinými byl mouřenín. Baltazar bývá zobrazován jako muž středního věku, černovlasý s krátkou zastřiženou bradkou, ale i jako černý král stojící v pozadí a přihlížející předávání darů Ježíškovi. V ruce často drží žezlo, zlatou nádobku a kadidlo. Je oblečen do dlouhého pláště, podkasaných kalhot, košile a vysokých bod. Na hlavě mívá zelený turban.
KAŠPAR - Byl dlouho považován za nejmladšího z trojice králů, kteří přinesli Ježíškovi do Betléma dary. Kašpar míval také často černou barvu pleti. Jeho tradičním oděvem byly široké orientální kalhoty sahající po kolena a modrý plášť. Na hlavě míval turban s královskou korunou. V rukou drží nádobu s myrhou 1.
MELICHAR - Na nejstarších dochovaných zobrazeních je Melicharova tvář podobná antickým podobiznám Sokrata nebo Platóna. Melichar je oděn do červeného pláště lemovaného hermelínovou kožešinou. Před jesličkami většinou klečí a u nohou má položenou královskou korunu a žezlo. Symbolizuje evropský kontinent a bílou rasu.
Literatura:
Valburga Vavřincová, Malá encyklopedie Vánoc.
Eliška Roubíčková, kvinta, 20. prosince 2001.
Více informací včetně staročeských pověr najdete na stránce http://druidova.mysteria.cz/KELTSKY_ROK/Betlemska_hvezda.htm
(stránka se otevře v novém okně)