- španělský mořeplavec (baskického původu) ve službách portugalského krále Manuela
- španělský mořeplavec (baskického původu) ve službách portugalského krále Manuela
- karavela Sao Gabriel a spolu s dalšími dvěma karavelami, Sao Rafael (velel jeho bratr Paulo da Gama) a spížní lodí Berrio (velel Nicolaa Coelha) se pod jeho 8. července roku 1497 vydaly z ústí Teja vstříc oceánu. Poslední noc se modlil na místě, kde dnes stojí Belémský klášter (postavený na počest jeho fenomenální plavby).
- posádku tvořilo 148 mužů 
- kormidelníci Pero de Alenquera, Pedro de Escobar
- 28. listopadu se dostává k mysu Dobré naděje, poté se vydá na Evropany neprobádaný Indický oceán. Na čas zakotvil v Mosambiku - přiblížil se zóně, kterou spravovali arabští kupci, a ti tam Portugalce neviděli rádi
- Mombasa (na pobřeží dnešní Keni) se stala druhým místem, kde Gama zakotvil
- v Malindi se situace obrátila, posádka mohla díky přízni tamějšího panovníka doplnit zásoby, a dokonce si podle některých zpráv najala slavného arabského lodivoda jménem Ahmad ibn Magid , autora mnoho nautických studií a plavebních příruček; ten je bezpečně provedl Indickým oceánem
- 20. května 1498 , zakotvil Vasco da Gama před indickým Kalikatem. Kalikat té doby bylo významné obchodní centrum, křižovatka, kde se sbíhaly cesty arabských kupců z Egypta, Dálného východu i indického vnitrozemí
- s ním se tam dostali i františkáni
- chtěl vyjednávat a rozšířit portugalské obchodní, ale s dary, se kterými přijel (pár děl, ručnic a sto mužů na palubě) by nejspíš neuspěl
- byl na audienci u kalikatského panovníka Zamorina - líčil mu údajné portugalské bohatství, značně přeháněl
- Zamorin povolil cizincům prodat v Kalkatě svůj náklad a nakoupit i zdejší zboží
- z Kalkaty byla flotila vyhnána dotírajícími arabskými kupci
- přestože nepřivezl mnoho, návrat do Lisabonu 9. září 1499 byl Gamovým triumfem a symbolizoval úspěch
- z prvního zlata, které Vasco da Gama přivezl z Indie, zhotovili mistři zlatníci r.1506 monstranci (zdobená schránka na hostie) pro Belémský klášter (viz obrázek nahoře)
literatura:
J. Klíma, Dějiny Portugalska
Nguyen Nhu Quynh, sexta, 20.1. 2005.