Školní program proti šikaně Českého reálného gymnázia v Českých Budějovicích pro rok 2024/2025
Jako škola s relativně malým počtem žáků i pedagogických pracovníků stavíme na skutečnosti, že kontakt mezi pedagogy a žáky velmi blízký a intenzivní. Vzájemné pozitivní a přátelské vztahy ve škole ovlivňují klima a působí preventivně vzniku nežádoucího chování. Zřejmě i z tohoto důvodu nebyla dosud nutnost řešit závažnější případy rizikového chování žáků. Přesto jsme si vědomi rizik spojených s dynamikou skupiny, sociálními sítěmi i jinými vlivy, které mohou negativně ovlivňovat postoje a chování žáků. Škola má vůči šikaně nastavenou politiku nulové tolerance a intenzivní prevence.
I proto se škola soustavně věnuje podpoře protektivních faktorů svých žáků, tedy copingových strategií (zvládání náročných situací), interpersonálních dovedností a seberegulačních dovedností. Jde o faktory průřezové, které mají pozitivní vliv napříč všemi oblastmi rizikového chování.
Zvláštní pozornost je věnována sledování duševního zdraví a wellbeingu žáků. Psychické obtíže jsou jedním z hlavních faktorů, které zvyšují možnost výskytu nevhodného až rizikového chování.
Definice šikany
Šikana je forma násilí (agrese), která ve škole ohrožuje naplňování zásad a cílů vzdělávání. Při jejím výskytu dochází k narušení pocitu bezpečí žáků a/nebo pedagogů. I při relativně malé intenzitě šikany může u žáků i pedagogů, kteří šikanou prošli, docházet k závažným psychickým traumatům. Výzkumy prokázaly negativní vliv šikany nejen na psychický stav všech zúčastněných, na vztahy ve škole, ale také na výsledky žáků v učení (Sandoval a kol., 2014); na úkor šikany se také zkracuje čas strávený výukou. Zároveň poznatky jasně ukazují, že tam, kde se věnuje náležitá pozornost kvalitní prevenci šikanování, její výskyt významně klesá. Školy mají být připraveny šikaně předcházet, rozpoznávat ji a efektivně na ni reagovat (MŠMT, 2016).
Šikanování je agresivní chování dítěte, žáka/žákyně, studenta/studentky (dále v textu pouze „žák“) vůči jinému žákovi, případně skupině žáků. Jedná se o opakované (nikoliv nutně) chování, které je založeno na vědomé, záměrné, úmyslné a obvykle skryté snaze ublížit fyzicky, emocionálně a/nebo sociálně. Šikana je charakteristická nepoměrem sil, bezmocností oběti, nepříjemností útoku pro oběť a samoúčelností agrese (MŠMT, 2016).
Podoby šikany
- Přímá šikana může mít podobu fyzickou (např. bití, plivání, tahání za vlasy, nevhodné doteky apod.) nebo nefyzickou, tj. verbální (např. vulgární nadávky, sexuálně nevhodný jazyk, zraňující komentáře k rase, národnosti, etnicitě, náboženství nebo sexualitě, kruté a zraňující komentáře na osobní vzhled nebo povahu, výhružky, násilné a manipulativní příkazy – agresor nutí oběť k různým nepříjemným činnostem a úkolům např. psát za někoho domácí úkoly, nosit a odevzdávat svačinu či kapesné atd.); nebo neverbální (tj. urážlivá gesta a zvuky, zírání, vysmívání se žákovi, používání zastrašujících nebo výhružných výrazů ve tváři, nebo v řeči těla, bouchání nebo házení předmětů, ničení/schovávání/kradení věcí nebo učebních pomůcek apod.).
- Nepřímá šikana má za cíl způsobit emocionální a psychologické utrpení a poškodit sociální status oběti. Tato šikana je vykonávána způsobem, kdy útočník působí bolest tak, aby to vypadalo, že žádný takový záměr ve skutečnosti nemá. Hlavní agresor k útoku často využívá prostředníka, neútočí přímo. Nepřímá šikana je většinou nefyzická, nicméně v některých případech může být také třetí strana manipulována do situace, kdy má zapříčinit fyzické ublížení. Nefyzické formy nepřímé šikany pak mohou zahrnovat záměrnou ignoraci nebo izolování žáka, skryté ničení nebo krádež osobních věcí, rozšiřování zákeřných pomluv a lží, neoprávněná nařčení ze sexuálního obtěžování, ničení pověsti a reputace, ponižování před ostatními žáky i pedagogy, nepříjemné sexuální provokace.
- Jednou z forem šikany je v současné době také elektronická šikana, tj. kyberšikana, která může mít podobu např. zakládání falešných profilů na jméno žáka s dehonestujícím obsahem, prezentace ponižujících videí na portálech, jako je youtube.com nebo facebook.com a jiné, prezentace zraňujících komentářů na webu, rozesílání vulgárních nebo výhružných koláží s tváří žáka či příslušníků jeho rodiny, výhružné SMS nebo e-maily apod. V současnosti jde o jednu z nejčastějších forem šikany, proto je jí věnován samostatný dokument. (viz podrobněji samostatnou přílohu č. 7 Kyberšikana).
Specifickou podobou je šikana zaměřená na učitele.
Obě formy šikany (kyberšikana a šikana zaměřená na učitele) se ovšem často vyskytují ve školních kolektivech, kde je zároveň i problém se šikanou mezi žáky.
Co šikanování není?
Za šikanování se nepovažuje škádlení a jednorázová agrese. U žáků se za šikanování nepovažuje škádlení nebo agrese, které nemá znaky šikanování, a kde chybí nepoměr sil. Hranice, která odlišuje šikanování od škádlení nebo agrese, bývá někdy nezřetelná. Jedním z rozlišujících prvků je schopnost žáka škádlení opětovat, bránit se mu, zastavit ho. Ve chvíli, kdy se žák škádlení nebo agresi neumí nebo nemůže bránit, cítí se bezradný a bezmocný, a přesto škádlení nebo agrese pokračuje, pak toto chování přerůstá v šikanu.
(Zdroj: Metodický pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k prevenci a řešení šikany ve školách a školských zařízeních, č.j. 21149/2016. Co dělat, když – intervence pedagoga, příloha č. 6.)
Mapování situace
Zjišťování rizika či již plného výskytu šikany se děje formou:
- plnění trvalých úkolů všech pedagogických pracovníků školy, např. sledování absence žáků, sledování změn v chování žáků, ve školních výsledcích, pozorování vztahů a komunikace mezi žáky, pravidelné porady mezi pedagogy, informace od pedagogů (zjištění pedagogů), třídnické hodiny
- trvalého, cíleného sledování a šetření členů ŠPP
- spolupráce s rodiči žáků – třídní schůzky, pravidelná jednání s rodiči – osobní kontakt, e-mailová komunikace, dotazování rodičů, zjišťování spokojeností jejich dětí, informace od rodičů
- informací od žáků, přímých nebo anonymních (schránka důvěry)
Mapování situace je pro svou důležitost také zpracováno v krizovém plánu školy:
Společný postup při řešení šikany
Postup řešení všech forem šikany je zpracován v krizovém plánu školy.
Krizový plán při řešení šikany
Krizový plán při řešení kyberšikany
Krizový plán při řešení šikany učitele
Vypracovala: Mgr. Pavlína Beníšková, školní metodik prevence.
V Českých Budějovicích, 30. 8. 2024