Beat generation


(Úryvek seminární práce, Michal Hořejší, oktáva vrbenská, 2003 )

Co bych se asi tak pokusil v této seminární práci dokázat?
Zdůrazňuji ono slovo pokusil, neboť cítím, že budu pracovat na velmi vratké a kluzké ploše. Vždyť tolik komentovaná, citovaná, zbožňovaná až popularizovaná beatová generace je velmi tvrdým oříškem. Navíc bylo opravdu velmi těžké nalézt alespoň trochu objektivní publikaci pojednávající o dějinách Spojených států a jejich literatury.
Tedy tuto seminární práci bych chtěl spíše zaměřit na historickou stránku věci.
Chtěl bych popsat příčiny vzniku této generace, její přínos a řekněme odkaz. Dále bych se zevrubně podíval na některé její autory a to na autory nosné.

Spojené státy americké těsně po skončení druhé světové války

Druhá světová válka skončila a celá "civilizovaná" část světa se začíná dělit na dvě sféry - to na sféru západní, kapitalistickou, a na sféru východní, komunistickou. Po odeznění války a s ní i jakéhosi spojenectví Ameriky se Sovětským svazem nastává zcela nové období.
Velmoci USA, Velká Británie a SSSR se scházejí v zastoupení F.D.Roosevelt, W.Churchil a J.V.Stalin v únoru roku 1945 na takzvané Jaltské neboli Krymské konferenci, aby projednali uspořádání světa po válce. Avšak ideologie Západu a Východu jsou natolik odlišné, že dochází k roztržce. Stalin a jeho režim ve vědomí brzkého získání jaderné bomby, naproti téměř válkou nedotčené velmoci USA. Budoucí hranice vlivu jsou již rozvrženy.
Zhruba do roku 1947, kdy poválečná krize dospěje v neřešitelnou situaci, se státy na území osvobozené Evropy vyvíjejí víceméně na vlastní pěst. Tedy roku 1947, kdy ve Spojených státech nastupuj na post presidenta H.S.Truman, Amerika vystoupí s takzvaným Marshallovým plánem, což je program hospodářské pomoci evropským státům. Tento moment se stává zlomovým - Sovětský svaz je v ohrožení, a tedy je nutno jednat v zájmu moci.
SSSR začíná silně působit na státy spadající do smluvené sféry jeho vlivu a během krátkého období zde nastoluje komunistický režim - tedy Polsko, Československo, Maďarsko, Jugoslávie, Rumunsko, Bulharsko ... se v této době stávají státy pod přímým vlivem Stalinova režimu. Mezi těmito a zbytkem Evropy a USA vzniká tzv. Železná opona - pomyslná, ale reálně neprostupná zeď.
Nastává období ideologického, místy téměř až vojenského soupeření mezi Západem a Východem. Období, kdy dvě supervelmoci, USA a SSSR, bojují v takzvané Studené válce, jedné z nejhorších válek v dějinách lidstva.

Zde jsem popsal jeden z faktorů, který samozřejmě zasahuje silně do kultury, a to nutností prvku ideologického v ní. Kultura, spíše přímo umění se stává, jak na straně sovětské, tak na straně americké služkou ideologie - v důsledku tedy i jednou z příčin zformování Beat Generation.
Nyní bych chtěl ještě poukázat na společenské proměny celého západu - nastupuje totiž rozmach konzumního způsobu života, způsobu života, který dominuje až doposud.
Tento styl se rodí právě v Americe a to díky jejímu naprostému ekonomickému boomu. Spojené státy se svou rozlohou, nerostným bohatstvím a špičkovou infrastrukturou stávají kolébkou moderního světa. Životní úroveň naprosté většiny obyvatel USA se dostává na vrchol díky těmto ekonomickým předpokladům. Zpustošená Evropa se stává snadným odbytištěm amerických výrobků a schopnost obrovské výroby plus možnost odbytu zaručuje Spojeným státům třicet pět nejtučnějších let. Začíná technologizace zemědělství, rozvíjí se doprava, nastupuje období reklamy a konzumního způsobu života. Televize se spolu se slavným nylonem dostává téměř do každé domácnosti, města se rozrůstají a automobil brázdí široké dálnice.
Zkrátka dosavadní životní rytmus, byť už tak rychlého způsobu průměrného Američana, se astronomicky zrychluje.
Označení "konzumní způsob života" je dnes již tak silně zprofanován, že je mi velmi zatěžko o něm psát, přesto: Jeho nástup byl zajisté nevyhnutelný, bezesporu přinesl mnohé výhody, ale podle mne se stal zhoubou.

Tedy do kultury a umění nastupuje další neblahý prvek - její spotřební poslání. Toto je další z příčin nutnosti nástupu Beat Generation - návrat k původním hodnotám umění a ukázání druhé strany mince tehdejší spotřební kultury s agresivně ideologickým podtextem.

Takže Beat Genetration se nejen staví na odpor společenskému trendu, ale i jaksi pudově navazuje na tímto přerušenou kontinuitu americké literatury. Na způsob vyprávění navazující na Marka Twaina, J.D.Salingera a zejména Jacka Londona, z něhož si mimo toto bere i část své tématiky.

Beat Generation

Beatová generace je hnutím natolik rozrůznělým, že jakýkoli pokus o její charakterizaci je velmi těžký.
Již samo slovo "beat" je do češtiny nepřeložitelné. Má dva základní významy - Jednak znamená "zbitý", unavený životem, vyčerpaný. Zároveň však znamená "blažený", "oblažující"- (beatific).
Vystihuje tedy stav životní frustrace a zároveň naznačuje mystický únik z tohoto stavu.
Termín Beat Generation poprvé užil předchůdce beatniků John Cellon Holmes koncem čtyřicátých let a název "beatnik" je až pozdější - roku 1959, kdy již působení beatové generace bylo v plném proudu, je ustavil sanfranciský novinář Herb Caen - přípona "nik", převzatá z jidiš, měla zde spíše pejorativní význam.
Ať už pojem "Beat Generation" vznikl jakkoli, jisté je, že označuje nejen radikální literární hnutí, ale také společenský protest proti "měšťáckému" způsobu života. Měšťák neboli "paďour (sguare)".
Tedy beatová generace se rodí v době rozvoje spotřební společnosti a její protest je především negativní, neboť s takovouto společností nechtějí nic mít. Zaměřují své úsilí na to, aby je společnost nepohltila, aby se do ní nezařadili, aby se sami nastali "paďoury".
Velmi často bývá Beat Generation označována za ryze apolitické hnutí.
Keneth Rexroth "otec sanfranciských básníků" dokonce napíše esej Neangažovanost: Umění "beat generation" (Disengagement: The Art of the Beat Genration, 1957), v němž prohlásil neangažovanost, lhostejnost za základní rys beatnických básníků a spisovatelů.
Byla to pravda jen částečně, neboť spousta spisovatelů této generace vyvrací Rexrothovo tvrzení svým dílem.
Lawrence Ferlinghetti, jeden z vůdčích básníků Beat Generation, například proslul svými politickými výpady proti Eisenhowerovi nebo pozdější básnickou obhajobou Fidela Castra.
Beatnici považují svůj útěk, své věčné běženectví za formu protestu. Vzniká beatnický kult psance, člověka mimo společnost, vandráka. Americký tulák "hobo, bum" známý z prózy Jacka Londona se stává v románu Jacka Kerouaca mýtem. Ideál beatnického tuláka navazuje nejen na tuláka Londonova, ale i na tuláka typu Twainova Huckleberryho Finna, který utíká po řece Mississippi především proto, že se nechce nechat zcivilizovat.
Beatnici vyznávají tedy onen únik před společností, civilizací a návrat k přírodě jako jediný způsob lidské existence.

Ať už tedy byli beatnici jacíkoliv, nelze jim upřít jejich zvolání proti tehdejšímu ubírání americké společnosti. Započali radikální linii amerického umění, která navazovala a rozrůstala se v letech šedesátých a sedmdesátých.

Jack Kerouac

Celým jménem Jean-Louis de Kerouac.
Narodil se 12. března 1922 ve městě Lowell, ve státě Massechusets. Vyrůstal ve frankokanadské katolické rodině a brzká smrt jednoho ze dvou sourozenců, bratra Gerarda, silně ovlivnila jeho budoucí spisovatelskou činnost.
V sedmnácti letech se rozhodl, že bude spisovatelem (pro zajímavost, ještě v šestnácti letech měl, jako příslušník frankofoní rodiny, problémy s angličtinou - stejně jako již tehdy jeho vzor Jack London, z něhož mimo jiné načerpal i svou touhu po tuláctví).
Roku 1940 se zapsal ke studiu na Newyorkské universitě Columbia College, kde s úspěchem studoval Shakespearova dramata.
V roce 1942 se Kerouac dobrovolně přihlásil do amerického válečného námořnictva, brzy byl však označen za schizoidní osobnost a přeřazen k obchodnímu námořnictvu.
Hned po válce se Kerouac seznamuje s Allenem Ginsbergem, Williamem S.Burroughsem a Gregory Corsem a stává se aktivním účastníkem nejranějšího období Beat Generation.
Již koncem čtyřicátých let se Jack vydává na cestu napříč celou Amerikou, na které střídá jedno zaměstnání za druhým. Postupně je brzdařem, česačem bavlny, železničním zřízencem, nádražním nosičem, stěhovákem, silničním dělníkem či požárním hlídačem.
Na jedné své cestě na západní pobřeží se seznámil s hipsterským hrdinou Nealem Cassidym, pozdějším Deanem Morriartym ve zlomovém románu Na cestě, který vydává roku 1957 a v němž uplatňuje nový způsob psaní - takzvané "spontánní prózy", které se podobá jazzové improvizaci - Kerouac do psacího stroje vkládá několikametrovou roli papíru a píše, co má na mysli.
Takto tedy vznikl zlomový román Na cestě, během rekordních tří dnů. Z Jacka Kerouaca se stává kultovní osobnost. Stává se dokonce idolem i té části společnosti, z níž unikal.
Časem se stahuje zpět do svého rodného města a zpřetrhává veškeré kontakty se svými někdejšími přáteli. Lituje svého dřívějšího koketování k zenbuddhismu a stále více se přiklání ke katolicismu. Navíc propadá alkoholu.
Když jej roku 1968 navštěvuje
Bruce Cook - kronikář Beat Generation, řekl mu Kerouac:
"Jsem jen obyčejnej chlap, kterej se snaží dělat svou práci. A moje práce náhodou spočívá v tom, že jsem spisovatelem."

Jack Kerouac umírá roku 1969, stejně jako jeho přítel Neal Cassidy, hrdina románu Na cestě.

Kerouacova tvorba by se dala rozdělit na dva oddíly - romány ze silnice, z jeho prvotního tuláckého období, a takzvaný lowelský cyklus z období návratu a dožívání ve svém rodném městě.
Kromě samotného románu Na cestě (On the Road, 1957), sem patří ještě Vize Codyho, Podzemníci, Andělé hory Desolation, Osamělý poutník, Tristessa a konečně Dharmoví tuláci. Celé toto své období končí Kerouac epilogem Zánik amerického tuláka roku 1960. Do tohoto období by se dal zařadit i román Big Sur, který je svědectvím Kerouacovy osobní a umělecké krize.
Romány Lowellského cyklu jsou Doktor Sax, Maggie Cassidiová, Geraldovy vize či Duluozova marnivost.
Celé své dílo pak Kerouac zakončuje lyricku prózou Mag.

Allen Ginsberg

Narodil se 3. června 1926 Newarku v New Jersey v židovské rodině.
Jeho matka, Naomi Levy Ginsbergová, ruská emigrantka levicového smýšlení, začala brzy po svatbě trpět duševními poruchami. Pocity pronásledování různými špióny ji dostaly do psychiatrických léčeben. Na její počest později napsal Allen báseň Kadiš.
Po dokončení střední školy v Patersonu odešel Ginsberg na Columbia College v New Yorku, kde chtěl studovat práva, ale postupně se přeorientoval na studium anglistiky. Zde, na universitě, se poprvé setkal s Kerouacem, Burroughsem a dalšími budoucími beatniky. Na universitě má Allen časté problémy se svou výstředností, a navíc se zde začíná potýkat se svou homosexualitou. Přesto roku 1948 získává bakalářský titul.
Zamiloval se do Neala Cassidyho, jehož odmítnutí Ginsberga silně poznamenalo. Poté se seznamuje s Peterem Orlovským, který se stává jeho celoživotním partnerem.
7. října roku 1955 stojí Allen Ginsberg vlastně u oficiálního zrodu Beat Generation - účastní se zlomového čtení "šesti andělů na jednom jevišti" zorganizovaného Kenethem Rexrothem v San Franciscu.
Těžiště beatové generace se v této době přenáší z newyorkské Greenwich Village do sanfranciské bohémské čtvrti North Beach (tradiční centrum dobrodruhů, hazardních hráčů a prostitutek, tedy místo beatnikům instinktivně blízké svou vykořeněností).
Na tomto čtení představuje Ginsberg svou slavnou báseň Kvílení, díky němuž se stává hvězdou. Za pozdější vydání tohoto díla v nakladatelství L.Ferlinghettihi City Lights je souzen pro šíření nemravné literatury.
Allen začíná cestovat po celé Severní i Jižní Americe, Evropě i Asii. Poté, co je vyhoštěn z Kuby pro svou kritiku tamních vládních úřadů, navštěvuje roku 1965 Ginsberg Prahu, kde se setkává se svým přítelem Josefem Škvoreckým a je tisíci studentů zvolen králem Majáles. Na základě svých opětovných protitotalitním výrokům, je Allen Ginsberg vyhoštěn i z Československa.
Allen Ginsberg je významným společenským hybatelem během celá šedesátá léta. Píše až do své smrti v roce 1997.

Dílo

Kvílení, Vylízaný mozek, Prázdné zrcadlo, Kadiš a jiné básně, Zelený automobil, zbytek díla není doposud plně přeložen do češtiny.

William S. Burroughs

Narodil se 5. února 1914 v St. Louis ve státě Missouri.
Od mládí je velice nezvladatelným a pohybuje se ve svém experimentování s životními styly na hranici zločinu. V tomto je svými majetnými rodiči nepřímo podporován.
Po vystudování Harwardovy university se připojuje ke skupince mladých nepřizpůsobivých studentů z Columbia College, o kterých jsem již výše hovořil. Stává se tedy aktivním členem rodícího se beatnického společenství.

Svou první knihu Feťák píše z popudu Kerouaca a Ginsberga až po třicátém roku svého života.
Na počátku let šedesátých se stěhuje do východního Texasu, kde žije jako farmář a pěstuje bavlnu, pomeranče a marihuanu a kde často hostí své přátele, naromany.
Při jednom výletu se svou ženou Joan a svými dvěma dětmi do Mexika, chce William předvést své střelecké umění, a tedy staví pohár na hlavu své ženy za účelem jej rozstřelit. Nešťastnou náhodou však mine a svou družku zabíjí.
Od té doby je Wiliam S.Burroughs na toulkách po celém světě a stále stupňuje svou drogovou závislost - při pobytu v Africe užívá až 40g heroinu denně. Nakonec odjíždí do Anglie, kde podstupuje náročnou odvykací kůru.
Roku 1983 je zvolen za člena American Academy of Arts and Letters.
Umírá 2. srpna 1997.

Dílo

Feťák, Teplouš, Nahý oběd, Nova Expres, Hebká mašinka, Lístek, který explodoval, Dopisy o Yage, Divocí oši, Hubitel!, Město rudé noci, Místo slepých uliček, Ohyzdný duch, Škola mého života- kniha snů.

Lawrence Ferlinghetti

Narodil se v New Yorku v roce 1919.
Studoval na universitě státu Severní Karolína, za druhé světové války sloužil u námořnictva. Po jejím skončení pokračoval ve studiích na Columbia College. V roce 1947 odjíždí Ferlinghetti do Paříže, kde získává titul na Sorbonně. V roce 1951 se vrátil do USA, usadil se v San Franciscu a spolu s
Peterem D. Martinem založil první knihkupectví ve Spojených státech, které nabízelo čistě jen paperbackové knihy. Nakladatelství City Lights, které později vzniklo při knihkupectví, začalo vydávat edici Pocket Poet Series, v níž vycházejí knihy mnohých, tehdy začínajících beatnických básníků.

Ferlinghetti sám píše nejen poesii, ale i divadelní hry, politické traktáty či prózu.
Slavný se stává hlavně svou vynikající schopností přednesu své poesie. Na - tehdy v beatnických kruzích velmi hojných - autorských čteních (poetry readings) L.Ferlinghetti přímo exceluje.
V San Franciscu žije doposud.

Dílo

Obrazy zmizelého světa, Lunapark v hlavě, Krajiny života Krajiny umírání, Cesta do Itálie a Francie, Nekonečný život, Tyrannus Nix (politický traktát o vládě presidenta Nixona), dva romány - Ona, Americká noc.

Přínos Beat Generation, její zprofanování a aktivita jejích členu v době následující

Jak už jsem asi napsal, Beat Generation přinesla hlavně upozornění. Záhy po nastoupení konzumního způsobu života se vzepřela a ukázala jeho nesprávnost, navíc pak navrhla určitý způsob úniku. Avšak nenabídla tuto cestu každému, jedná se pouze o možnost pro pár individuí.
Dále přinesla zájem o východní náboženství, čímž tedy, myslím, také zčásti přispěla budoucí globalizaci. Tím myslím, že právě tento zájem o zenový buddhismus byl také . jedním z momentů, kdy se forma starého, předválečného světa začala přetvářet v onu dnešní. Ale v žádném případě bych nechtěl hodnotit tento zájem beatniků jako čistě negativní, vždyť přinesl jeden ze základů pro budoucí hippies.

Tedy hlavní přínos Beat Generation byl ten, že jaksi zdvihla prst nad hrozícím nebezpečím a právě tímto zdvihnutím a ukázáním nové cesty dala možnost vzniknout generaci šedesátých let.

V dnešní době je beatová generace opět silně populární, ne vždy však, myslím, si lidé z ní berou to podstatné. Beat se promítá hlavně do image a dává možnost učinit nezměrné požitkářství a mravní uvolněnost ctností.

(Konec citace seminární práce)




Zatím nic dalšího Seznam kapitol Franz Kafka