Mohamed (Chválený)
(571-632)
Je považován za zakladatelem islámu.
Narodil se Mekce, otec zemřel ještě před jeho narozením, matka v jeho útlém dětství.
Byl proto v bídě vychováván příbuznými. Oženil se se svou bohatou zaměstnavatelkou
a stal se obchodníkem.
Na vznik islámu mělo vliv jednak zběžné srovnávání arabských pohanských názorů
se základy judaismu a křesťanství, jednak duševní porucha, kterou Mohamed trpěl
a která mu způsobovala sluchové i zrakové halucinace. O nich si Mohamed myslil,
že jsou působením Alaha, boha.
Předchozí náboženství chápal jako boží zjevení pro jiné národy, zjevení, která
ještě nebyla natolik dokonalá.
Když se svými zjeveními neměl v Mekce ohlas, přesídlil se svými stoupenci do Mediny
(622). Spolu s nimi si podmanil nejen Mekku, ale i skoro celý zbytek arabského
světa.
Tak došlo i k rozšíření islámu.
Islám spojuje řadu rysů židovských a křesťanských. Základní knihou islámu je
el Kúrán (Korán). Má 114 kapitol, súr, ty jsou řazeny od nejdelší
k nejkratší.
Korán obsahuje 6616 veršů.
Staré súry jsou psány rýmovanou prózou, novější prózou.
Autorem koránu jsou podle islámu andělé, kteří přes Mohameda zjevovali vše potřebné.
Ke koránu je přiřazována sunna, která shrnuje řeči a skutky Mohamedovy.
Posvátnost sunny uznávají sunnité, ši íté jsou proti.
Proslulá sbírka pohádek arabského světa Tisíc a jedna noc
(Alf laila va laila) svého definitivního tvaru dosáhla až v rozmezí let 1250-1517.
