Křesťanská zbožnost se projevuje velice brzy ve zpěvech, ty jsou mnohdy shodné se zpěvem některých židovských sekt. V době apoštolské jsou zpívány žalmy, pak písně (cantica), lyrické části Bible (např. Magnificat - Velebí duše má Hospodina, tedy zpěv Mariin v domě Zachariášově podle evangelia Lukášova, chvalozpěv Zachariášův, Benedictus sit Dominus Deus Israel a Simeonův, Nyní propouštíš, Nunc dimittis).
Od druhého století se šíří na východě sborové písně, zvané hymny. Tématicky se zaměřují na Boha, Krista, svaté.
Vůbec nejstarší dochovaný hymnus je řecký na Ducha svatého Fós Hilaron (lat. De spiritu sancto).
Rozkvět církevních hymnů byzantských se začíná ve čtvrtém století, kdy je skládal Efrém a sv. Jan Zlatoústý.
Mezi řeckými hymniky šestého až osmého století jsou Sofronios Jerusalemský, Sergios Cařihradský, Romanos Syrský, Jan Damascenský, Kosmas, Theofan.
Latinské hymny skládal nejprve Hilarius z Poitiers (zemřel 367), pak papež Damasius (druhá polovina čtvrtého století), sv. Ambrož, jemuž se neprávem připisuje hymnus Ambrosianus: Te deum laudamus, vzniklý asi koncem čtvrtého století v Ilyrii nebo Dacii, papež Řehoř Veliký (590-604), Anglosasové Beda (673-735) a Alcuin (asi 735-804), sv. Bernard z Clairvaux (1091-1153), sv. Bonaventura (1221-1274), sv. Tomáš Aquinský (1227-1274), Jacopone da Todi a.j.Některé hymny mají zvláštní jména, např.
- hymny epištolní, zpívané při mších před čtením epištoly,
- evangelní, zpívané před evangeliem
- hymnus angelicus (Gloria in excelsis Deo)
- Marianus (Magnificat)
- Trinitatis (o sv. Trojici, Sanctus Deus, sanctus fortis, sanctus et immortalis)
- triumphalis (Sanctus Deus Sabaoth)
Zvláštní formou liturgického zpěvu jsou sekvence, t.j. texty, které jsou podkládané bohatě koloravanému jubileu aleluja při graduale, jejichž původcem byl mnich Nokter Balbulus (=koktavý, 840-912) z kláštera sv. Havla, připisuje se mu sekvence Media vita in morte sumus.
Sekvence vznikaly především v devátém a třináctém století. Papež Pius V. omezil roku 1568 počet sekvencí na pět:
- velikonoční Victimae Paschalis laudes
- svatodušní Veni Sancte Spiritus
- o Božím těle Lauda Sion Salvatorem (autorem sv. Tomáš)
- o svátku Sedmibolestné Matky boží Stabat Mater (od Jacopona de Todi, zemřel 1309)
- Dies irae (při mši za zemřelé, od Tomáše z Celana, zemřel asi 1320).
 |
 |
 |