Othello

(Úryvek seminární práce, Pavel Horáček, čtvrtý ročník, 2003 )

Postavy

Othello - urozený úředník, voják ve službách Benátské republiky, černoch; typický představitel pozdního humanismu, který stanul bezradně a zoufale před zcela novými formami společenské přetvářky a pokřivenosti; přes všechnu svou šlechetnost a hrdinskost nese v sobě prostotu a důvěřivost, která hraničí se slepotou
Jago - Othellův pobočník, nejnižší závistivec, pokrytec a žárlivec; egoista a kariérista, ten typ člověka, který se vynořuje v době psaní hry; Shakespeare ho staví do protikladu s Othellem; dovede své pravé sklony skrývat pod civilní maskou poctivce; místy je chladně racionalistický, s mazanou výřečností; libuje si v drsném vojenském humoru; dokáže výborně improvizovat
Desdemona - Othellova manželka, bílá, inteligentní kráska; dcera z mocné patricijské rodiny
Brabanzio - senátor, otec Desdemony, nepřeje si, aby byla s Othellem
Cassio - náměstek Othella, slušný, poctivý dobrák
Bianca - Cassiovo milá (z nižších vrstev)
Roderigo - benátský šlechtic, touží po Desdemoně, proto nenávidí Othella, spojí se s Jagem v jeho intrikách
Emilie - Jagova žena, služka Desdemony; v podstatě dobrá žena, až na to, že jednou (bohužel dost podstatně) zalže Desdemoně o šátku
Graziano - bratr Brabanzia
Lodovico - příbuzný Brabanzia
Montano - vladař na Kypru před Othellem

Další jednající postavy

benátský dóže, první člen rady, druhý člen rady, šašek, herold, námořníci, důstojníci, šlechtici, poslové, hudebníci, sloužící

Jazyk

Dělá rozdíly mezi řečí vznešených a lidí z nižších vrstev.
Blankvers - pětistopý jambický verš.

Kompozice

Expozice - Benátky, Roderigo a Jago - dialog - jejich charakteristika - vztah k Othellovi, tajná svatba Othella a Desdemony, odjezd na Kypr
Konflikt - Roderigo se vysmívá Cassiovi, souboj Cassia a Montany - Othello už ho nechce jako náměstka; Jago vymyslí svou léčku - Cassio se přes Desdemonu (na radu Jaga) snaží omluvit Othellovi
Krize - Jago vyvolá v Othellovi žárlivost; Othello uvěří, začne žárlit
Peripetie - Emilie se zastává Desdemony; potyčka Roderiga s Cassiem
Katastrofa - Othello uškrtí nevinnou Desdemonu; Emilie všechno vypoví, je zabita Jagem
Katarze - Othello prozře - zabije se; Jago je usvědčen

Děj

Othello je za své zásluhy vybrán, aby vládl na Kypru. Tu noc, co se o tom rozhodne, se tajně ožení se svojí láskou Desdemonou. Její otec chvíli protestuje, že ji Maur (Othello) očaroval, ale kvůli nedostatku důkazů a díky upřímnému vyznání obou novomanželů nakonec sňatek požehná. Odjíždí na Kypr. Tam se zapřede síť Jagových intrik. Roderiga pošle na Cassia. Cassio ho chce zabít, ale Montana, který má od Jaga instrukce, že je Cassio opilec, mu v tom zabrání. Othello se vše dozví, odmítá Cassia za svého náměstka. Jago pošle zdrceného Cassia za Desdemonou, aby se přimluvila u svého muže. Čím víc Desdemona prosí Othella, aby odpustil Cassiovi, tím víc Jago Othellovi namlouvá, že je mu Desdemona nevěrná. Celé Othellovo podezření vyvrcholí šátkem, který Othello Desdemoně dal a ona ztratí. Všimne si ho Emilie, dá ho Jagovi a ten ho dá Cassiovi. Pak už jen stačí, aby Othello viděl Cassia se šátkem a je si nevěrou své ženy jist. Jago ještě pošle Roderiga na Cassia, ten ho však zraní, a proto ho Jago chce zabít. Taky se mu to nepovede, a tak doráží Roderiga (zraněného od Cassia), aby nebylo svědků. Roderigo i Cassio z toho ovšem nakonec vyváznou bez ztráty života.
Othello je u Desdemony neoblomný. Uškrtí ji. Když Bianca vše objasní, Othello se zabije. Jago je chycen a usvědčen.

Hodnocení

Othello byl jako většina Shakespearových děl jeho tvorby napsána na již vzniklou předlohu.
Námět si vypůjčil z novely italského renesančního dramatika a prozaika Giraldiho Cinzia. V novele příběh končí morálním ponaučením, sňatkem bílé dámy s Maurským kondotiérém.
V Othellovi je ale problém postaven úplně naopak.
Středem pozornosti tu je černoch, který si vzal bílou urozenou krásku, což není v té době myslitelné. Othello je uznávaný občan a úspěšný vojevůdce, ale za zetě by si ho nikdo nepřál. Brabanzio ho hned podezírá z nějakých kouzel, jako kdyby každý černoch musel představovat nějaké temné síly. Kdyby se jednalo o bílého člověka, rozhodně by si tohle netroufl tvrdit. Jago, téměř v každé své řeči nezapomene nějakou narážku na to, že je Othello Maur.
Dalším problémem, na který chtěl podle mě upozornit, je nově se rodící kariérismus. To je aktuální i dnes. Každý, kdo se chce dostat "nahoru" co nejrychleji, použije nějakou lest nebo intriku. V Shakespearově době je to nová věc a jemu, jako humanistovi, se příčí. Jago je tedy vykreslen jako průměrný kariérista naší doby. Naprosto bez zábran, bez sebemenších výčitek, chladně a chytře všechny oklame. Vše kvůli vyššímu postu a z nepodložených podezření o Othellově cizoložství.
No a dobře mu k tomu pomůže stará známá žárlivost, kterou on je také zmítán. Žárlivost byla, je a bude v každé době. Relativně snadno se mu podaří Othella, který má o své ženě nejlepší mínění a je do ní bezmezně zamilován, rozviklat a dohnat ho až k vraždě.

Myslím, že by takové dílo mohlo vzniknout i dnes. Dát ho do současného světa a do současné společnosti. Jaga by vystřídal nějaký nezdravě ctižádostivý podnikatel nebo politik a jinak by vše zapadalo, všechny motivy Shakespearova Othella jsou soudobé a dějí se kolem nás pořád.
Knížka je v podstatě tak aktuální, jako kdyby se od té doby nic nezměnilo. I po čtyř stech letech je tu xenofobie, kariérismus a žárlivost, která nemůže zmizet.

(Konec citace seminární práce)