1524-1585 V mladém věku byl Ronsard pážetem, ve svých sedmnácti letech ohluchl, a tak se musel zříci dvorské služby. Plně se věnuje poezii.
V roce 1548 se setkává s Du Bellayem a připravuje s ním manifest.V roce 1550 vydává svou první básnickou sbírku: Čtyři první knihy Ód, v níž chtěl dostihnout vzor Pindarův.
Celých dvaadvacet let pracuje na eposu Franciada, jehož hrdinou je Hektorův syn Astyanax, který přijme jméno Francus (odtud je prý odvozeno jméno Francie) a dobude Galii. Verš je desetislabičný.
Dalšími díly byly Lásky (Amours), Eklogy a Rozhovory o bídě doby. V tomto cyklu vyslovuje s podivuhodnou energií úzkost z utrpení Francie, které jí způsobuje náboženský fanatismus.
Ronsard byl mistrem formy, především alexandrin ovládal neobyčejně.
Ronsardův žák Rémi Belleau přeložil Anakreonta, Jean Antoine de Baif přeložil Antigonu a pokoušel se do francouzštiny neúspěšně převést časomíru.
První francouzskou tragedii napsal Etienne Jodelle (1532-1573). Jmenovala se Kleopatra a již měla formu francouzské tragédie, tedy měla pět jednání, dvanáctislabičný verš, monology, vypravování, sbory.Dalšími dramatiky jsou Robert Garnier, Montchrestien, Larrivey (ten uvádí komedii v próze).