Řecká mytologie

Původ světa, bohů i lidí je zpracován v mnohých literárních památkách.
Znalost mytologie je důležitá, protože Řekové nevytýkají své bohy do zvláštního oboru lidského vědomí, do náboženského kultu, naopak bohové jsou běžnou součástí života a prostupují veškerým děním.

V samotných počátcích vesmíru nacházejí Řekové Chaos, širou Zemi, tmavý Tartaros a Erota, nejkrásnějšího z bohů, tvořivou sílu.
Světlo stoupá z temnoty, Noc se zasnubuje s Erebem, starým sídlem temnot, a rodí Ether a Den. Země, Gaia, zplodí ze sebe sama Nebe, Urana, který ji objímá.
Dále Gaia ze sebe zplodí hory a moře, Pontos, potom se zasnoubí s Uranem a porodí mu silné syny a dcery, strašné storuké obry, Kota, Gyga a Briarea, nesmírné Kyklopy, Bronta, Steropa a Arga, mohutné Titany, Koia, Kria, Hyperiona, Japeta a Okeana, mocné Titanovny, Theiu, Rheu, Themis, Mnemosynu, Phoibu a Thetis, a nejmladšího mezi Titany Krona (u Římanů Saturn).

Protože se otec obává vlastních dětí, uvězní je v Tartaru. Gaia vzdychá nad osudem svých dětí a ukuje první srp, který daruje jako nástroj pomsty svému nejmladšímu synu Kronovi.
Nyní nastává boj: Uranos, který vězní vlastní děti v temnotách, musí být zbaven panství. Kronos Urana přelstí a srpem darovaným od matky ho zbaví mužství. Z krůpějí krve, které zachytí Gaia, povstanou během času bohyně pomsty Erynie (Furie) a hrozní Giganti, kteří mohou vzdorovat i samotným bohům. Krev, která dopadne do mořské pěny dá vznik Afroditě (Venuše), bohyni lásky a krásy. Tak vlastně ze sporu této generace bohů se rodí krásno.
Potom se děti Urana a Gaiy zasnubují navzájem, mezi jejich potomky jsou např. Leto, Eo, Helios, Selena, Atlas, Prometheus, Epimetheus.

Kronos se zasnoubí se svou sestrou Rheou a jejich potomci pokoří a zatlačí druhou božskou generaci.
K tomu je však nutné bojovat s Chaosem, který vše pohlcuje, a Kronem, který vše ničí.
Kronos, vlastně i obraz času, pohlcuje své děti. Bojí se věštby, kterou učinila jeho matka a podle které ho jeden z jeho synů zbaví panství.
Tato věštba Kronovi odplácí vše to, co způsobil Uranovi. Rhea je nešťastná z osudu svých dětí a prosí staré bohy o radu. Staří bohové již nemají sílu a své božství projevují toliko věštbami. Poradí jí, aby svého budoucího syna, Dia po porodu ukryla v úrodné krajině na Krétě.
Kronos pak místo Dia pozřel kámen.
To se stalo hybným momentem budoucí zkázy, protože ničivá moc poprvé schvátila neživou bytost místo živé. Životnost tím nabyla čas. Avšak vše pohlcující Kronos nesmí uniklý život objevit.
Proto Korybantové, bytosti tajemného původu, kteří vychovávají božské dítě na Krétě, působí svými kopími a štíty nesmírný hluk, ve kterém zanikne dětský pláč. Malého Dia živí koza Amalthea, která je za to později povznesena mezi hvězdy a její roh se stane rohem hojnosti.
Holubice později nosí další potravu, včely ho sytí medem, lesní nymfy jsou jeho opatrovnicemi.
Před ničivou mocí Krona je ušetřeno ještě pět dalších dětí: Hestia (Vesna), bohyně ohně, který svým žárem a teplem zahřívá zem, Demeter (Ceres), bohyně úrody, Hera (Juno), Poseidon (Neptunus) a Hades (Pluto).
Tato šestice nových bohů vyhlásí boj starým bohům. Osvobodí Kyklopy, kteří Diovi za to darují hrom a blesky.
Tímto bojem se od sebe oddělují bohové, kteří pocházejí od Krona a Rhey, od bohů, kteří vzešli ze spojení Gaiy a Urana.