(Úryvek seminární práce, Petr Balej, oktáva pražská, 2003 )
Autorský záměr
O této Shakespearově hře se celé generace vedou spory, zda je to komedie, tragédie, historická hra, dramatická satira či groteska.
Je zde zesměšněna jak sláva i samotný smysl války, tak i síla lásky, tedy dva nejčastější náměty dramatiků všech dob.
Shakespeare odkrývá hrůznost a absurditu konfliktu, ve kterém po deset let bojují a umírají tisíce lidí pro cizí důvod, kterým je Menelaova manželka Helena, unesená Trojany, která za válku nestojí už proto, že v zajetí svému manželovi zahýbá.
Vzhledem k tomu, že v první světové válce umírali pro cizí věc miliony, se hra stala v současnosti velmi aktuální.
Smysl války je zde zesměšněn především Thersitovými výroky: "...A jádro sporu: jeden paroháč a jedna kurva...", také svolává pohlavní nemoci na všechny, "kdo válčí pro spodničku".
Hrdinství války je zesměšněno v postavách nejudatnějších válečníků, kteří mají svaly místo mozku, a navíc jsou to nafoukaní marnivci.Síla a vznešenost lásky je zde zpochybněna stejně krutě.
Troilus přijímá svou Kressidu z rukou kuplíře Pandara, na jehož výzvu spolu novopečení milenci hupsnou do postele při prvním setkání po patetických slibech věrnosti, které díky tomu, že Kressida v následném zajetí neodolá svodům prvního nápadníka, působí o to směšněji.
To, že Kressida podléhá tak rychle tlaku válečné atmosféry, je sice překvapivé, ale fakt, že jí podléhá i Troilus, a nakonec sám žene své krajany do války, jejíž nesmyslnost plně odkrývá předchozí děj, je skutečným paradoxem.Motivy
Hra je napsána na motivy trojských pověstí a příběhu o Troilovi a Kressidě, který k nim byl přidán v pozdním středověku.
Shakespeare však oba tyto motivy zpracovává naprosto jinak než všichni básníci a dramatici před ním.
Zatímco trojské pověsti bylo zvykem zpracovávat jako námět hrdinský a patetický, zde jsou válečná sláva a hrdinství zesměšněny.
Stejně novátorsky je pojat i příběh Troila a Kressidy, jejichž láska je tu zesměšněna také.Kompozice
Funkci expozice zde plní Prologova řeč, jež není částí dramatu samotného. Z časového hlediska je hra členěna chronologicky. Motivy ze sebe vycházejí.
Hra je členěna na pět jednání.Plán postav
Thersites - hrbatý a hubatý Řek, pouští se do slovních potyček, uráží řecké vojevůdce; vidí celý konflikt komplexně, bez patetismu; jeho jízlivými poznámkami k nám promlouvají Shakespearovy názory na válku
Kressida - krásná a chytrá Trojanka; je však pouze loutkou, nejedná v pravém slova smyslu, je manipulována (nejprve Pandarem, pak Diomedem); v jejím chování je zesměšněna síla lásky, sliby věrnosti
Troilus - je zamilovaný a jeho názor na lásku je velmi idealistický, proto je pro něj Kressidina nevěra těžkou ranou; vyhýbá se bitvám, není to žádný hrdina (když ho Kressida poprvé uvidí, řekne, že je to pišišvor); sám nakonec žene své krajany do války pro stejně pošetilý důvod, kvůli jakému vlastně vznikla, kvůli krásné, ale nestálé ženě
Pandarus - už v počátku svým kuplířstvím pošpinil čistotu lásky a zesměšnil ji tak způsobem stejně nelítostným jako Thersites válku
Helena - důvod války, Trojané ji drží v zajetí, Řekové obléhají Troju, aby ji získali zpět; ona však za trojskými hradbami Menelaovi zahýbá s Parisem, . což samo o sobě drsně ukazuje, jak absurdní je vést kvůli ní válku; ve hře nejedná, zosobňuje zde pouze důvod války
Prologus - uvádí diváka do děje před hrou samotnou, jeho výstup není součásí hry
Antenor - nejedná, plní zde funkci důvodu, proč musí být Kressida odloučena od Troila; je totiž zajat Řeky a Kalchas ji nabídne jako výměnu
Diomedes - představuje zdroj Kressidina pokušení v zajetí, představuje zkoušku Kressidiny lásky k Troilovy, tedy zkoušku, ve které tato láska neobstála
Řečtí vojevůdci - vesměs stejní - vypočítaví, nepříliš chytří, marniví, bitvy jsou pro ně pouze příležitostí, jak se blýsknout; Shakespeare se zde vysmívá slávě války
Trojští vojevůdci - přehnaně hrdinští, patetičtí
Ostatní postavy jsou zde pouze jako stafáž.Jazyk
Kombinace veršů a prózy. Jazyk je spisovný, ale obsahuje vulgarismy (hajzl, kurevník, kurva...) - ty vypouští z pusy ThersitesDěj
Troja je obléhána řeckými vojsky vedenými Agamemnonem. Menelaovi, jeho bratrovi, totiž Trojané unesli manželku, krásnou Helenu, která však v zajetí spí s bujným Parisem. V této válečné době se Troilus, trojský princ, zamiluje do krásné Kressidy a snaží se ji získat za pomoci jejího strýčka, Pandara. Troilus přijímá svou velkou lásku z jeho kuplířských rukou po slibech věrnosti, ona mu však brzy zahne s řeckým proutníkem Diomedem (nešťastná a zajatá, což můžeme brát jako polehčující okolnost) a to tyto sliby dokonale zesměšní.
Nakonec zůstává hra otevřená ve všech svých problémech: trojská válka není dobojována a láska Troila a Kressidy zůstává nenaplněna.(Konec citace seminární práce)
