(Úryvek seminární práce, Petr Balej, oktáva pražská, 2003 )
Autorský záměr
Hlavním cílem bylo asi pobavit diváky, což se povedlo. Tato hra se stala jednou z nejoblíbenějších a nejhranějších Shakespearových komedií.
Je neromantická, žánrová. Popis anglického venkova je naprosto realistický, chybí tu sebemenší náznak idyly. Zachycuje životy obyčejných lidí a nelítostně si utahuje z jejich vlastností. Jsou to postavy pevně zakořeněné ve své době a v místě, kde žijí.
Shakespearovi se tak povedlo podat nám svědectví o lidech své doby, kdy už lidé nemají respekt například z nižšího šlechtice a nebojí se dát mu pořádně za vyučenou.
Humor je zde založen na zesměšnění určitých lidských vlastností (žárlivost, donchuánství tlustého starce, nafoukanost, hejskovství).Motivy
Ústředním motivem je zde Falstaffova bláhová touha svést dvě ženy najednou, na čemž je založena většina směšných situací.
Dalším motivem je žárlivost.
Narozdíl od Othella se zde Shakespeare zaměřil na popsání komické stránky žárlivosti.
Důležitý je také motiv pomsty na Falstaffovi, je to však pomsta, které se diváci smějí a fandí jí.Postavy
Rytíř Jan Falstaff
Fenton, mladý šlechtic
Zachariáš Bluma, venkovský sudí
Bartoloměj Věchýtek, jeho synovec
pan Vodička, pan Hošek, windsdorští měšťané
Vilík, synáček Hoškových
dvojctihodný pan David Veleba
doktor Cajus, francouzský lékař
hospodský od Podvazku
Bardolf,
Pistol,
Berkdeber, tři kumpáni ve službách Falstaffových
Janek, Falstaffův pacholík
Flaštička, Věchýtkův sluha
Chvostík, sluha doktora Cajuse
Paní Vodičková
Paní Hošková, její dcera, zamilovaná do Fentona
Panna Čiperná,hospodyně doktora CajuseKompozice
Hra je členěna chronologicky, motivy ze sebe vycházejí, ale také se překrývají.Jazyk
Kombinace veršů a prózy, ke konci verše převažují. Zajímavé šišlání Davida Veleby (sám říká Táfid Felepa), na čemž je také dost založen humor hry. Některé postavy mluví spisovně. Fenton veršuje celou hru, což dotváří jeho charakteristiku.Plán postav
Falstaff - stárnoucí zchudlý šlechtic, potulující se se svými kumpány, neurvalý, tlustý, potící se jako prase. Myslí si však, že je šarmantní a atraktivní a že po něm ženy šílí. Dost se plete, na čemž je postaven humor celého příběhu. Publikum se s ním neztotožní, nefandí mu, je to nejsměšnější a vlastně i nejdůležitější postava hry
Vodička - ze spořádaného manžela se změní v bláznivého žárlivce, schopného při hledání ženina milence převrátit celý dům naruby, je také velmi směšnou postavou hry
Hošek - spořádaný manžel, který naopak své ženě slepě věří, což je svým způsobem také směšné
Vodičková a Hošková - chytré, rázné, vtipné a trochu zlomyslné, divák jim fandí v jejich pomstě Falstaffovi
Bardolf, Pistol a Berkdeber - služebníci, zloději, dokreslují Falstaffovu charakteristiku
Fenton - miluje Aničku, milovník, píše básně, mluví jako kniha a voní jako kytička, je také vykreslen směšně - umí to sice s dívkami, ale je vykreslen zženštěle, snad aby mu diváci nezáviděli
Věchýtek - hubený, nemotorný, s dívkami to neumí, je stydlivý, neumí vyjádřit své city, chce Aničku
Anička - miluje Fentona, je hezká, vtipná, umí si prosadit své, chytrá, diváci jí přejí jen to nejlepší
Cajus - doktor, neumí pořádně anglicky, chce Aničku
Panna Čiperná - jeho hospodyně, dělá ve hře dohazovačku Falstaffovi, Fentonovi, Cajusovi a Věchýtkovi; ví, že šanci má pouze Fenton, ale protože za vyřízení vzkazu vždy něco dostane, pomáhá i ostatním; je tedy trochu škodolibá a ziskuchtivá; nezajímá ji, že například Věchýtek Aničku nikdy nezíská, podstatné je pro ni, co z dané situace urve
Veleba - velmi si zakládá na tom, jak je důležitý a přitom šišlá (je galského původu, a tak nemá správnou výslovnost) - je pro humor hry velmi důležitý
Zachariáš Bluma - zakládá si na své urozenosti, což vzhledem k tomu, že je to v podstatě obyčejný člověk, působí dost směšněDěj
Je to situační komedie, děj je spletitý.
Cajus, Věchýtek a Fenton se snaží získat Aničku a komunikují s ní přes pannu Čipernou, která však ví, že Anička miluje Fentona a zbylí dva nápadníci nemají žádnou šanci. Fentona ale nechtějí Aniččini rodiče.
Falstaff, zchudlý rytíř, se mezitím snaží přijít k penězům svedením Hoškové a Vodičkové, o nichž si myslí, že si ho budou vydržovat. Napíše dva stejné dopisy oběma ženám, k jejich předání a k následnému vyřizování využije také pomoci dohazovačky Čiperné.
Obě vdané ženy se mezi sebou domluví a rozhodnou se rytířovi pořádně pomstít. Aby mohly pomstu provést, dají Falstaffovi najevo, že má šanci.
Vodička začne svou ženu podezřívat z nevěry a několikrát převrátí celý dům na ruby při hledání rytíře, šílí žárlivostí.
Nakonec je Falstaff potrestán za svou opovážlivost, Vodička se omluví ženě, že jí křivdil, Fenton si vezme Aničku a večer se tomu všichni (i s Falstaffem) u krbu smějí.(Konec citace seminární práce)
